Jdi na obsah Jdi na menu
 


Viníci schodku: ČSSD a ODS utrácely, Kalousek spal

8. 12. 2009

Viníci schodku: ČSSD a ODS utrácely, Kalousek spal

Státní rozpočet - bez titulku - ikona

Praha - Kdo může za schodek přes dvě stě miliard?

Odpověď hledají ekonomové od chvíle, kdy údaje za listopad potvrdily, že rozpočet koncem roku skutečně dosáhne rekordního mínusu.

První bilance ukazuje, za jak velkou část dluhu jsou odpovědní konkrétní politici.

Za sto miliard deficitu nesou odpovědnost předchozí vlády ČSSD, ministr financí Miroslav Kalousek však nevyužil možnosti šetřit a zděděný deficit tak ještě před krizí významně snížit.

Kalousek a jeho kolegové z vlády Mirka Topolánka (ODS) schodek naopak zvýšili o dalších sto dvacet miliard. Z toho šlo 70 miliard na podporu podniků během krize, zbylých 50 miliard vypadlo tím, že stát nedokázal čerpat z evropských fondů. 

Infobox

Osm ran pro rozpočet
(v miliardách korun)

Výpadek příjmů210
Z toho:
Daň z přidané hodnoty20
Spotřební daně10
Podnikové daně45
Daně občanů 25
Pojistné50
Čerpání dotací EU
Zvýšení výdajů50
Dotace dopravě
a zemědělcům
30
Nezaměstnanost10
CELKEM260

Skrytých sto miliard od ČSSD

Mechanismus zadlužování se spustil jednoduše. Český stát dokázal vydělat na své výdaje v období hospodářského růstu, v době poklesu už na ně nebylo. Politici naopak využili krizi jako záminku k dalšímu zvýšení výdajů.

Podle ODS jsou viníkem předchozí vlády ČSSD, které výdaje nastavily příliš vysoko a zadlužovaly se, i když ekonomika rostla.

"Skandální je především 98miliardový deficit z roku 2006 při šestiprocentním růstu hrubého domácího produktu. To je absolutní selhání," připomněl místopředseda ODS Petr Nečas.

Zásluhou růstu se schodek dostal v roce 2007 téměř na nulu, krize však trend obrátila.

Z listopadových dat vyplývá, že se letos na daních vybere o 110 miliard méně, než se plánovalo. Tento schodek jde na účet ČSSD, která měla podle občanských demokratů včas šetřit a přivést rozpočet k přebytku.

Extrémní daňový systém

ODS zatím neužívá argument, který připravili pro Českou bankovní asociaci čtyři významní ekonomové.

Česká struktura daňových příjmů vykazuje některé rysy, které se v mezinárodním srovnání jeví jako extrémní, upozorňují experti a na prvním místě jmenují vysoké podnikové daně.

V době krize působí "procyklicky", protože podniky ve ztrátě žádné daně neplatí a stát přichází o víc peněz, než kdyby měl víc peněz ze spotřebních daní.

Na podnikové dani proto stát letos přišel o zhruba stejnou částku, jako na spotřebních daních, DPH a dani fyzických osob. ČSSD měla během osmi let vlády dost času, aby daňový systém reformovala. Přesun příjmů z podnikových na nepřímé daně však byl výraznější během dvou let vlády ODS.

ČSSD může reagovat tím, že občanští demokraté snižovali majetkové daně, které jsou dnes v Česku nejnižší z celé Evropské unie. Jejich výběr ekonomická krize neovlivní.

50 miliard šlo zachránit

Za další propad rozpočtu může sněmovna, která schválila rozpočet s nereálnými příjmy.

Sociální demokracie vinu odmítá: "Už na podzim roku 2008 jsme žádali, aby vláda rozpočet přepracovala. S návrhem jsme nakonec neuspěli o jeden hlas," upozorňuje místopředseda Bohuslav Sobotka.

K odpovědnosti se nehlásí ani Miroslav Kalousek, který tehdy v roli ministra financí rozpočet předkládal.

Měnit rozpočet v té době nemělo podle něho nejmenší smysl: "V říjnu nebyl nikdo z nás schopen dohlédnout hloubku hospodářské krize. Rozpočet by byl i po přepracování jen cárem papíru," zní jeho klasická obrana.

Kalouskův návrh vycházel z ministerské prognózy, která ještě loni v říjnu předpovídala, že letos ekonomika poroste o čtyři procenta. Pro rozpočet byl ovšem důležitější údaj, podle kterého se objem vyplacených mez zvýší o 8,5 procenta.

Dnešní údaje ministerstva financí připouštějí, že vinou propouštění a zmrazení platů ve firmách objem mezd vyroste maximálně o procento.

Kdyby Kalousek změnil číslo včas, nemusely výnosy pojistného a daně fyzických osob poklesnout oproti plánu o 50 miliard.

Loňské výroky českých politiků o krizi můžete číst ZDE

Krizový balíček za 60 miliard

Topolánkova vláda letos přežila jen čtyři měsíce, stihla však prosadit protikrizová opatření.

Vyhlásila na letošek daňové prázdniny pro živnostníky a malé firmy, zároveň prominula část pojistného, které podniky platí za zaměstnance. Stát přišel o nejméně o 40 miliard, autoři záchranného balíčku však tvrdí, že tím zachránili desítky tisíc pracovních míst.

Nový ministr financí Eduard Janota přesto Topolánkův balíček pro příští rok zrušil.

Jako protikrizové opatření se dá vyložit jarní dvacetimiliardové navýšení investic na stavbu dálnic, mimořádné peníze poslal stavitelům dálnic a zemědělcům na podzim také premiér Jan Fischer.

Danajský dar z Bruselu

Všichni politici jsou bez viny na tom, že stát letos utratí proti plánu o deset miliard navíc za boj s nezaměstnaností. Nebýt krize, ke ztrátě nemohlo dojít.

Krize naopak ani v nejmenším nemůže za ohromný výpadek při čerpání evropských dotací.

Vláda v příjmech počítá s dotací 107 miliard korun z Bruselu, nedokázala však tak velkou částku zúřadovat. Do konce listopadu do Česka přišlo 48 miliard, převážně jako přímé platby zemědělcům a jako zálohy na první projekty.

Politici se navzájem obviňují, kdo za zdržení může. Někdejší ministr Kalousek ovšem napsal do rozpočtových příjmů nereálná čísla a nikdo ho na to neupozornil.

Výpadky v příjmech a zvýšení výdajů zhoršily bilanci rozpočtu celkem o 250 miliard. Kalousek a jeho nástupce Janota však schodek snížili tím, že v rozpočtu rozpustili poslední rezervy ministerstev ve výši padesáti miliard.

Krizový rok: Bezprecedentní stav od 2. světové války
Rok 2008Jak šla krize ve světěPolitici a experti k situaci v Česku
BřezenKrach investiční banky Bear Stearns
„Ekonomika šlape velmi dobře, období určitého ekonomického oslabení bude velmi krátké, už v roce 2009 půjde ekonomický růst nahoru, inflace půjde dolů, nezaměstnanost půjde dolů.“ (premiér Mirek Topolánek, 10.3.)
DubenNěmecko vstupuje do recese„Americké problémy by neměly negativně ovlivnit další vývoj u nás. Mezi americkým a českým hospodářstvím existují jen omezené vazby.“ (Náměstek ministra financí Šimáček, 13.4.)
KvětenCena ropy vystoupala na nevídaných 120 dolarů za barel
„Mohu garantovat, že schodek rozpočtu v příštím roce nebude více než 1,5 procenta HDP. Ale zda to bude jedno procento, k tomu bych se dnes ještě neodvážil přihlásit." (ministr financí Miroslav Kalousek 16.5.)
ČervenVláda předpovídá v roce 2009 růst 4,8 procenta
„Za necelé dva roky jsme dokázali hospodaření spravit tak, že příští rok bude rozpočet se schodkem procento HDP.“ (ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, 27.6.)
ČervenecKrachují hypotéční ústavy Freddie Mac a Fanny Mae
„Česká ekonomika se s vnějšími šoky vyrovnává relativně dobře. Díky reformám klesá i nezaměstnanost, posiluje koruna a přibližujeme se k vyspělejším zemím EU.“ (premiér Mirek Topolánek 29.7.)
SrpenEuro se kupuje za 23 korun
„Velkým ostrovem, který drží světovou ekonomiku nad vodou, jsou poprvé v historii »rozvíjející se trhy«, kam patří i Česko. Krize přichází z těch nejvyspělejších trhů a nově se rozvíjející země a jejich finanční sektory odolávají turbulencím překvapivě dobře.“ (guvernér ČNB Zdeněk Tůma 29.8.)
ZáříPád investiční banky Lehman Brothers
„Ve světě panuje krize důvěry. Investoři jako do bezpečného přístavu utíkají k české koruně a její kurz posiluje.“ (Radní ČNB Tomšík, 16.9.)
ŘíjenKrachují islandské banky
„Česká ekonomika je stabilní. Příští rok by měla ekonomika růst přibližně o 3,4 procenta.“ (guvernér ČNB Zdeněk Tůma 2.10.)
„Finanční krize se nás nedotkne.“ (premiér Mirek Topolánek 5.10.)
„Zpomalení ekonomiky přijde. Jediné, co se však stane, je, že Češi budou bohatnout o něco pomaleji než dosud. Záporný růst a následná recese Česku rozhodně nehrozí,“ (ministr financí Miroslav Kalousek 5.10.)
„Česká republika má obrovské štěstí, že naše ekonomika má českou korunu, která ji do jisté míry chrání od toho, co se děje ve zbytku světa a eurozóny.“ (prezident Václav Klaus 26.10.)
ListopadČNB snižuje úrokové sazby o 0,75 procenta.„V základním scénáři počítáme s růstem české ekonomiky o 2,9 procenta. Podle alternativního, chmurného scénáře čeká Česko jenom půlprocentní růst.“ (Ředitel měnové sekce ČNB Holub 30.11.)
ProsinecPrvní údaje o pádu průmyslu
„První scénář nazvěme krizový. To je, když dynamika růstu HDP v roce 2009 bude klesat výrazně pod 2 procenta. Druhý scénář nazývám pesimistický. To je, když se dynamika růstu bude pohybovat mezi 2 až 3 procenty. Za třetí dnes existuje tzv. očekávaný scénář, kdy se dynamika růstu bude pohybovat někde kolem 3 procent.“ (premiér Mirek Topolánek 2.12.)
„Ekonomický růst může v příštím roce pohybovat mezi 2,5 a 3,2 procenta. A k tomu musím dodat větu: A nebo taky ne.“ (ministr financí Miroslav Kalousek 11.12.)
 
Rok 2009
LedenVláda předpovídá v roce 2009 růst 1,4 procenta
„I přes zhoršující se ukazatele by česká ekonomika letos neměla spadnout do recese.“ (guvernér ČNB Zdeněk Tůma 21.1.)
„Prověřujeme dva scénáře. Jeden je, že ekonomika bude ještě ve fázi růstové. Druhý je, že ekonomika se dostane do fáze poklesu.“ (premiér Mirek Topolánek 25.1.)
ÚnorEuro se kupuje za 29 korun
„Pevně doufám, že letošní výsledek ekonomiky bude kladná nula. I když nemáme žádnou jistotu, že to nebude minus jedno, minus dvě procenta. Toto je bezprecedentní stav od druhé světové války.“ (ministr financí Miroslav Kalousek 1.2.)
„Lidé mají oprávněný strach, ekonomická situace bude vážná.“ (premiér Mirek Topolánek 9.2.)
„Krizový scénář vývoje české ekonomiky předpokládá při pasivitě vlády až dvouprocentní pokles HDP v roce 2009.“ (premiér Mirek Topolánek 18.2.)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář