Petice: Zákaz zveřejování odposlechů nepatří do demokracie
20. 2. 2009
Petice: Zákaz zveřejování odposlechů nepatří do demokracie
Praha 20. února (ČTK) - Za totalitní praktiky, které nepatří do demokracie, označuje zákaz zveřejňování odposlechů text petice, kterou dnes na Václavském náměstí v Praze představili členové hnutí Nespokojení občané (NO). "Zákaz je útokem na svobodu projevu a my požadujeme jeho zrušení," řekla novinářům Marie Kindermannová z NO.
Sněmovna schválila a prezident Václav Klaus před týdnem podepsal novelu trestního řádu, která znemožňuje zveřejňování informací z policejních odposlechů. Novináři na Klause naléhali, aby zákon vetoval, protože podle nich zasahuje do svobody projevu. Za porušení zákazu bude hrozit až pětileté vězení nebo až pětimilionová pokuta.
"Nechceme, aby politici zasahovali do práce novinářů, veřejní činitelé by naopak měli být pod drobnohledem veřejné kontroly," řekla Kindermannová. Podle ní je hlavním cílem petice upozornit občany na vážnost situace a přimět je k vyjádření nesouhlasu.
Zákaz zveřejňování odposlechů je reakcí na několik politických kauz minulých let. Média například zveřejnila telefonní odposlechy pořízené při vyšetřování údajného pokusu o uplacení bývalého unionistického poslance Zdeňka Kořistky. Prověřování úniku hovoru šéfa ODS Mirka Topolánka s jeho spolupracovníkem Markem Dalíkem v této kauze inspekce odložila. Část policejních odposlechů, v nichž figuroval i ministr vnitra Ivan Langer, unikla do médií také ze spisu Krakatice, který v letech 1999 až 2002 mapoval aktivity údajného mafiánského bosse Františka Mrázka. Velkou popularitu získaly zveřejněné odposlechy fotbalových funkcionářů.
Sněmovní verzi zákazu kritizovaly Evropská asociace vydavatelů novin a Syndikát novinářů ČR, proti se postavili zástupci předních českých deníků a některých časopisů. Zákaz zveřejňování obsahu odposlechů nebo trestních spisů by se podle nich neměl vztahovat na informace o veřejných činitelích.
Zastánci zákazu zveřejňování odposlechů tvrdí, že odposlechy jsou vážným zásahem do osobnostních práv a nesmějí sloužit ke skandalizaci lidí. S tím se ztotožňuje i prezident Klaus, podle něhož protizákonné zveřejňování policejních a jiných odposlechů před jejich soudním projednáním významně ohrožuje práva nevinných občanů. Prezident už dříve uvedl, že roli soudu nemůže v demokratickém státě nahrazovat kdokoli jiný, tím méně "různí senzacechtiví novináři".
Petiční akce hnutí NO začala minulý týden, zatím se koná pouze v pražských ulicích. Organizátoři však plánují shánět další podpisy také na internetu. Podepsané archy následně chtějí předat politikům, sdělila novinářům Kindermannová.
NO vznikli původně jako iniciativa občanů Chomutova, jimž se nelíbí politika, kterou prosazují radní a zastupitelé města. V čele NO stojí učitelka Kindermannová.
Tomáš Tománek hj
Praha 20. února (ČTK) - Za totalitní praktiky, které nepatří do demokracie, označuje zákaz zveřejňování odposlechů text petice, kterou dnes na Václavském náměstí v Praze představili členové hnutí Nespokojení občané (NO). "Zákaz je útokem na svobodu projevu a my požadujeme jeho zrušení," řekla novinářům Marie Kindermannová z NO.
Sněmovna schválila a prezident Václav Klaus před týdnem podepsal novelu trestního řádu, která znemožňuje zveřejňování informací z policejních odposlechů. Novináři na Klause naléhali, aby zákon vetoval, protože podle nich zasahuje do svobody projevu. Za porušení zákazu bude hrozit až pětileté vězení nebo až pětimilionová pokuta.
"Nechceme, aby politici zasahovali do práce novinářů, veřejní činitelé by naopak měli být pod drobnohledem veřejné kontroly," řekla Kindermannová. Podle ní je hlavním cílem petice upozornit občany na vážnost situace a přimět je k vyjádření nesouhlasu.
Zákaz zveřejňování odposlechů je reakcí na několik politických kauz minulých let. Média například zveřejnila telefonní odposlechy pořízené při vyšetřování údajného pokusu o uplacení bývalého unionistického poslance Zdeňka Kořistky. Prověřování úniku hovoru šéfa ODS Mirka Topolánka s jeho spolupracovníkem Markem Dalíkem v této kauze inspekce odložila. Část policejních odposlechů, v nichž figuroval i ministr vnitra Ivan Langer, unikla do médií také ze spisu Krakatice, který v letech 1999 až 2002 mapoval aktivity údajného mafiánského bosse Františka Mrázka. Velkou popularitu získaly zveřejněné odposlechy fotbalových funkcionářů.
Sněmovní verzi zákazu kritizovaly Evropská asociace vydavatelů novin a Syndikát novinářů ČR, proti se postavili zástupci předních českých deníků a některých časopisů. Zákaz zveřejňování obsahu odposlechů nebo trestních spisů by se podle nich neměl vztahovat na informace o veřejných činitelích.
Zastánci zákazu zveřejňování odposlechů tvrdí, že odposlechy jsou vážným zásahem do osobnostních práv a nesmějí sloužit ke skandalizaci lidí. S tím se ztotožňuje i prezident Klaus, podle něhož protizákonné zveřejňování policejních a jiných odposlechů před jejich soudním projednáním významně ohrožuje práva nevinných občanů. Prezident už dříve uvedl, že roli soudu nemůže v demokratickém státě nahrazovat kdokoli jiný, tím méně "různí senzacechtiví novináři".
Petiční akce hnutí NO začala minulý týden, zatím se koná pouze v pražských ulicích. Organizátoři však plánují shánět další podpisy také na internetu. Podepsané archy následně chtějí předat politikům, sdělila novinářům Kindermannová.
NO vznikli původně jako iniciativa občanů Chomutova, jimž se nelíbí politika, kterou prosazují radní a zastupitelé města. V čele NO stojí učitelka Kindermannová.
Tomáš Tománek hj
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář